Pat Metheny

17. srpna 2011 v 20:37 | Jiří Šoltis |  Jazz Osobnosti
Patrick Bruce Metheny, narozen 12. srpna 1954, je v současné době jeden z nejúspěšnějších a nejuznávanějších jazzových muzikantů vůbec. Má na svědomí obrovský rozvoj a popularizaci jazzové kytary i jazzu (nemuvě o jeho fůzích, jako je Jazzrock atd.). Se svým nejznámějším seskupením Pat Metheny vytvořil nepřeberné množství kvalitních skladeb, jež jsou poslouchatelné i pro "nejazzové" fanoušky.

Prvním nástrojem Pata byla nečekaně trumpeta, na kterou hrál také jeho o pět let starší bratr. Začal na ní zkoušet a během roku na svůj věk vstřebal celkem dost informací ohledně hudby a už v té době se mu začaly tříbřit jeho hudební vzory, kterými byly např. John Coltrane, ale i kapely Beach Boys, The Beatles a Dave Clark Five. Ovšem vše se změnilo v tu chvíli, kdy jeho bratr přinesl domů desku Milese Davise Four And More. "Mezi lidmi panuje názor, že trvá poměrně dlouho, než se z člověka stane jazzový fanoušek," vzpomíná Metheny. "Mně to trvalo asi pět sekund. Pamatuji si, že jsem každý den běžel ze školy jako o závod, jen abych si co nejdříve mohl pustit tuhle desku." V tu dobu už metheny jazzu a kytaře totálně propadl.

Už ve svých 15 letech zapůsobil na Herbie Hancocka, který zrovna koncertoval v jejich městě, s kterým si poté zahrál. Jeho talent pro jazz a kytaru byl tak veliký, že už ve svých 18 letech musel ukončit studie poté, co jej vybídli k tomu aby vyučoval na prestižní hudební akademii Berklee Collage Of Music v Bostonu (USA). Samozdřejmě nadále zůstaval aktivním muzikantem, který už vystupoval a hrál například s Garym Burtonem a stal se členem jeho kapely. To již měl za sebou zkušenosti s tělesem Paul Bley Quartet, kde se setkal s Jaco Pastoriusem, fenomenálním baskytaristou.

Po zkušenostech v různých projektech a seskupeních založil svůj nejznámější a nejpopulárnější počin: Pat Metheny Group. Dlouhodobým, v podstatě životním spoluhráčem se už od začátku stal klavírista a klávesista Lyle Mays, mezi další dlouhodobé spolupracovníky pak postupem času patřili basista Steve Rodby, perkusionista Pedro Aznar, bubeník Paul Wertico a další.

Už jejich druhé album se stálo hitovým a vyneslo jméno Pat Metheny na vrchol žebříčku nejlepších jazzových muzikantů. Kvalitu jeho alb prosazuje i to že téměř všechny dostaly cenu Grammy. V polovině 90. let se pat se svojí PMG vydan na cestu experimentu, kde do své hudby zahrnul i prvky Hip Hopu a symfonických zvuků. S tímto experimentem moc neobstál, tak se zase vrátil ke svému tradičnímu stylu. Svou hudbu ale v žádném případě netvoří s důrazem na to, aby se líbila. Sám v jednom rozhovoru k tomu říká:

"Ať už je posluchačem kdokoli, hraji a píši pro sebe a vždycky jsem to tak dělal. Nechci, aby to znělo sobecky, ale řídit se údajným vkusem někoho jiného a snažit se zalíbit by bylo zkrátka hádání. Jediný člověk, jehož reakci mohu zanalyzovat na sto procent, jsem já sám. Jen tak může vzniknout něco upřímného a hlubokého."

Počet komentářů: 2
 

Další články

Kam dál